Tóra 

(תורה znamená učení, pokyny. V nejužším smyslu jde o první ze tří částí Tanachu, neboli prvních pět knih hebrejské Bible.

Těchto prvních pět knih se také nazývá Pentateuch (z řeckého πεντάτευχος "pět knih"), Chamišá chumšé tórá (hebrejsky "Pět pětin Tóry") anebo Pět knih Mojžíšových: Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri, Deuteronomium.

V širším slova smyslu pak slovo Tóra zahrnuje nejen zmíněných pět knih, ale také další dvě části Tanachu a Ústní zákon (tradiční interpretace textu Tóry).

Tóra ve smyslu Pentateuchu je základním dokumentem judaismu. Slovo samotné má kořen v hebrejském ירה "jara´", učit. V Tóře jsou obsaženy nejen příběhy Adama, Noeho, Mojžíše a ostatních patriarchů, ale také 613 židovských přikázání (מצוות micvot) a další materiál, který lze považovat za právotvorný. Tóra tak dala základ celému pozdějšímu židovskému právu, hebrejsky הלכה halacha.